|
|
Pojetí hodnocení ve vzdělávacím oboru Přírodopis na 2. stupni základní školy: akční výzkum
Čejková, Andrea ; Laufková, Veronika (vedoucí práce) ; Chvál, Martin (oponent)
Předložená diplomová práce se zabývá hodnocením ve vzdělávací oblasti přírodopis na 2. stupni základní školy (ISCED 2). Hlavním cílem práce je seznámit se s koncepty a metodami školního hodnocení. Následně zvolit vhodné metody a postupy hodnocení pro výuku přírodopisu a ověřit je v praxi s využitím akčního výzkumu. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Nejprve jsou v teoretické části představena témata týkající se dané problematiky. Nedílnou součástí procesu hodnocení je pedagogická komunikace. Hodnocení se dále odvíjí od pojetí výuky a použitých cílů. V oblasti kognitivních cílů se nejčastěji používá revidovaná Bloomova taxonomie, ovšem dnes již používáme také Novou taxonomii výchovně vzdělávacích cílů Marzana a Kendalla (2007). Hodnocení v sobě skrývá širokou škálu možností a přístupů, nejčastěji je pro hodnocení používána klasifikace a slovní hodnocení. V práci jsou vysvětleny termíny sumativní a formativní hodnocení. Hodnocení rovněž zahrnuje různé metody výuky, aktivizace žáků a zjišťování aktuálního stavu porozumění. Dále je představena vzdělávací oblast přírodopis. Akční výzkum k ověření vybraných metod a postupů školního hodnocení v přírodopisu proběhl ve školním roce 2020/2021. Hlavní metodou sběru dat bylo dotazníkové šetření mezi žáky a jejich pozorování. Výzkumný vzorek...
|
|
|
Porovnání vybraných oborů vzdělávací oblasti Člověk a příroda českého kurikula RVP ZV s integrovaným předmětem Přírodní vědy v evropských kurikulech
Blaško, Michal ; Stratilová Urválková, Eva (vedoucí práce) ; Janoušková, Svatava (oponent)
Vzdělávací politika patří k důležitým cílům každé země, neboť má vliv na život a uplatnění jejích obyvatel. V České republice je povinné vzdělávání definováno Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání (RVP ZV), přičemž přírodovědné vzdělávání je stanoveno ve vzdělávací oblasti Člověk a příroda. Ta je sice rozdělena do jednotlivých vzdělávacích oborů, ale umožňuje svým rámcovým pojetím integrovat obsah oborů dle uvážení školy. Dlouhá desetiletí však byly přírodní vědy na většině základních škol vyučovány odděleně, a tak jsou případné snahy o integraci zatíženy chybějícími příklady dobré praxe. Cílem této práce je proto porovnat vzdělávací obsah oblasti Člověk a příroda českého RVP ZV a integrovaných přírodovědných kurikul vybraných evropských zemí na úrovni nižšího sekundárního vzdělávání (ISCED 2), vytipovat témata, která jsou v těchto kurikulech zařazována navíc a mohou tak být inspirací (ve smyslu policy learning), jaká integrující témata zařazovat do přírodovědného vzdělávání žáků základních škol. Teoretická část diplomové práce popisuje integraci přírodních věd, jak z pohledu historického, tak z hlediska tvorby kurikula. Představeny jsou teoretické modely, popisující různé úrovně integrace, doplněné o porovnání výhod a limitů tohoto pedagogického přístupu k výuce přírodních věd....
|
|
|
Environmentální gramotnost žáků 2. stupně základní školy v České republice, Slovensku, Polsku a Německu
Svobodová, Silvie
Environmentální gramotnost žáků úrovně ISCED 2 v České republice, Slovensku, Polsku a Německu Mgr. Ing. Silvie Svobodová ABSTRAKT Koncept environmentální gramotnosti vychází zejména z principů environmentální výchovy. Reprezentuje míru environmentálních znalostí, postojů, senzitivity a environmentálně odpovědného chování. Představuje široký multidimenzionální konstrukt, který lze shrnout do tří hlavních dimenzí (kognitivní, afektivní, konativní). Disertační práce je zaměřena na environmentální gramotnost žáků úrovně ISCED 2 v České republice a vybraných středoevropských státech. Stěžejní přínos práce spočívá v konstrukci a verifikaci sofistikovaného autorského analytického nástroje pro její komplexní testování a jeho aplikaci v ČR, Slovensku, Polsku, Rakousku a Německu. Nástroj vychází ze škál v zahraničí etablovaných a publikovaných nástrojů, jejichž použitelnost v českém prostředí byla ověřena, a to Middle School Environmental Literacy Survey a 2 Major Environmental Values. V rámci výzkumu byl analyzován vzájemný vztah mezi dimenzemi environmentální gramotnosti a identifikovány signifikantní determinanty, které zásadním způsobem mohou predikovat její úroveň, v kontextu edukace a demografických proměnných. Zjišťována byla souvislost environmentální gramotnosti s profilací školy, pohlavím, věkem, ročníkem a...
|
|
|
Environmentální gramotnost žáků 2. stupně základní školy v České republice, Slovensku, Polsku a Německu
Svobodová, Silvie ; Teodoridis, Vasilis (vedoucí práce) ; Škoda, Jiří (oponent) ; Petr, Jan (oponent)
Environmentální gramotnost žáků úrovně ISCED 2 v České republice, Slovensku, Polsku a Německu Mgr. Ing. Silvie Svobodová ABSTRAKT Koncept environmentální gramotnosti vychází zejména z principů environmentální výchovy. Reprezentuje míru environmentálních znalostí, postojů, senzitivity a environmentálně odpovědného chování. Představuje široký multidimenzionální konstrukt, který lze shrnout do tří hlavních dimenzí (kognitivní, afektivní, konativní). Disertační práce je zaměřena na environmentální gramotnost žáků úrovně ISCED 2 v České republice a vybraných středoevropských státech. Stěžejní přínos práce spočívá v konstrukci a verifikaci sofistikovaného autorského analytického nástroje pro její komplexní testování a jeho aplikaci v ČR, Slovensku, Polsku, Rakousku a Německu. Nástroj vychází ze škál v zahraničí etablovaných a publikovaných nástrojů, jejichž použitelnost v českém prostředí byla ověřena, a to Middle School Environmental Literacy Survey a 2 Major Environmental Values. V rámci výzkumu byl analyzován vzájemný vztah mezi dimenzemi environmentální gramotnosti a identifikovány signifikantní determinanty, které zásadním způsobem mohou predikovat její úroveň, v kontextu edukace a demografických proměnných. Zjišťována byla souvislost environmentální gramotnosti s profilací školy, pohlavím, věkem, ročníkem a...
|
|
|
Zavádění formativního hodnocení na 2. stupni základní školy v přírodovědných předmětech
Navrátilová, Lenka ; Laufková, Veronika (vedoucí práce) ; Chvál, Martin (oponent)
Práce pojednává o možných cestách, jak zavádět postupy formativního hodnocení do výuky na druhém stupni základní školy v přírodovědných předmětech, zejména v přírodopisu a chemii. Předpokladem pro úspěšnost zavedení formativního hodnocení je zdravé klima ve třídě a podpora vzájemné pomoci mezi žáky ve smyslu jejich uvědomění si synergických efektů práce celé třídy jako pospolitosti, plné vzájemného respektu a vědomou si přání dosažení společného zdárného cíle. S tím souvisí posílení kooperativního učení, práce ve skupinách a také způsob sebehodnocení žáků pro posílení jejich růstového myšlení, vytvoření a posílení jejich dovednosti přemýšlet o svém učení, tedy metakognici. Formativní hodnocení obohacuje nejen žáky, ale i samotného učitele. Ten na základě získaných informací lépe promýšlí svou výuku. Předpokládá to však profesionalitu učitele, jeho otevřenost vůči zpětné vazbě žáků. Pokud učitel toto přijme jako šanci se zlepšit, pak je člověkem na správném místě, který má více předpokladů sloužit žákům a jejich vzdělání. Ukázky postupů formativního hodnocení v praktické části dávají šanci většímu počtu žáků pocítit radost z poznávání v přírodních vědách, získat sebevědomí a lásku k sebevzdělávání a osobnímu rozvoji svému i druhých. KLÍČOVÁ SLOVA motivace, odpovědnost, růstové myšlení, portfolio,...
|
host ::
RSS.